Milí houbonadšenci,

máme konec ledna a sníh, který po dlouhých letech pamatoval i na nás na Moravě, nám napovídá, že snad letos to bude s vláhou lepší než roky minulé a houbařská sezona nám začne už pěkně od prvních jarních měsíců. Proto jsme se v našem Mykoklubu rozhodli, že pro Vás uděláme malou osvětu o jedlých i nejedlých houbách, které můžete vídat, sbírat a na které si v našich lesích je dobré dát pozor.

PENÍZOVKA SMRKOVÁ – Strobilurus esculentus

Je to drobná houba, kterou můžeme vídat již po roztání sněhu, tedy opravdu první jedlá houba, kterou můžeme sbírat. Klouboučky jsou drobné do 4cm, barva klobouku je zpravidla od světle béžové až po hnědou, ale není výjimkou ani bílá. Kloubouk je hladký. Lupeny jsou bílé, později našedlé. Třeň pod kloboukem je bělavý a směrem k bázi žlutavý až naoranžovělý. Na bázi jemně ochmýřený, není lámavý.

Tuto příjemně houbově vonící houbičku najdeme některé roky již na podzim, ale její hlavní růst je od února do května. Roste výhradně na smrkových šiškách, které jsou zčásti zanořené do jehličí. Na čerstvých šiškách ji nehledejte, musí to být šišky již pěkně zčásti rozložené. Najdeme ji jak v nížině, tak pahorkatině. Upřednostňuje vlhčí místa na nevápenatých půdách

.

Penízovku smrkovou si však můžeme splést s Helmovkou šiškomilnou, která také vyrůstá na smrkových šiškách, ale klobouk je více do šeda a třeň není nažloutlý, ale šedohnědý a velmi lámavý. Dužnina má nepříjemný dusičný zápach a až nepříjemnou chuť. Tak pozor na záměnu, aby jste si nepokazili první jarní houbovou polévku, která je výborná z Penízovky smrkové.

Další možná záměna je s Penízovkou provázkovou, která ovšem vyrůstá pouze z borových šišek a je také jedlá a vhodná do polévek. Konzumují se pouze klobouky.